Pěstování jemného aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici. Známkování chmele, které zahrnuje označování a ověřování místního původu chmele, začalo již v 16. století. První státní legislativa upravující tuto oblast pochází z 18. století, kdy jako ochranu proti padělání chmele vydává v roce 1769 Marie Terezie patent o úředním pečetění chmele a vydávání listin zaručující jedinečný původ chmele.
CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU
Nařízení Rady č. 2081/92 ze dne 14. července o ochraně zeměpisných označení a označení původu výrobků upravuje dvě samostatné skupiny chráněného zeměpisného názvu: označení původu a zeměpisná označení.
Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin) je název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, kterého se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny:
- které pocházejí z tohoto regionu, určitého místa nebo země.
- jehož kvalita nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho neodmyslitelnými přírodními nebo lidskými faktory, a jehož výroba, zpracování a příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.
Evropská Unie poskytuje prostřednictvím nařízení č. 2081/92 ochranu označení původu a zeměpisného označení vybraných regionálních zemědělských produktů, jejichž reputace přesahuje národní hranice a pomáhá tak i propagaci těchto výrobků.
Na základě Nařízení Komise č. 503/2007 ze dne 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL (PDO) zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku.
Označením ŽATECKÝ CHMEL může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák (a všechny jeho registrované klony) vypěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti.
Jako Žatecký chmel se mohou označovat pouze tyto klony odrůdy Žatecký poloraný červeňák:
- Lučan (registrace v roce 1941),
- Blato (1952),
- Osvaldův klon 31 (1952),
- Osvaldův klon 72 (1952),
- Osvaldův klon 114 (1952),
- Siřem (1969),
- Zlatan (1976),
- Podlešák (1989)
- Blšanka (1993).
ŽATECKÝ CHMEL a jeho vlastnosti
Žatecký chmel je jemný poloraný aromatický chmel pěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti, který je díky svým výjimečným vlastnostem používán pivovary po celém světě. V pivovarském průmyslu, zejména při výrobě kvalitních značkových piv zaujímá Žatecký chmel nezastupitelné místo. S použitím Žateckého chmele lze vyrobit pivo s jemným a lahodným chmelovým aroma, které je v souladu s ostatními chuťovými složkami a je zárukou jeho vysoké kvality.
Pro Žatecký chmel je charakteristické jemné chmelové aroma, jemné vřeténko, nízký obsah myrcenu a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. Skladba chmelových pryskyřic je příznačná poměrně nízkým obsahem alfa hořkých kyselin v rozmezí 2,5 – 5,5 %. Obsah beta hořkých kyselin je vyšší než obsah alfa hořkých kyselin, jejich vzájemný poměr je v rozmezí 0,60 – 0,80. Obsah myrcenu je v rozmezí 25 – 40 %. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost velkého množství beta-farnesenu (14 – 20 %), který je u jiných chmelů obsažen jen v minimálním množství. Celkový charakter vůně Žateckého chmele je dán vzájemným poměrem všech jednotlivých složek chmelových silic.
ŽATECKÝ CHMEL a jeho zeměpisná oblast
Žatecký chmel je pěstován v tzv. Žatecké chmelařské oblasti. Jedná se o katastrální území v okresech Louny, Rakovník, Chomutov, Kladno, Plzeň-sever a Rokycany. Pěstování chmele má v této oblasti tisíciletou tradici. Jednotlivá katastrální území blíže vymezuje Zákon o ochraně chmele č. 97/1996. Centrem Žatecké chmelařské oblasti a sídlem chmelařských organizací, tak jako i střediskem zpracování chmele, je město Žatec.
ŽATECKÝ CHMEL a přírodní podmínky pro jeho pěstování
Základem jedinečnosti Žateckého chmele jsou specifické přírodní podmínky v Žatecké chmelařské oblasti.
Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým středohořím, které vytvářejí tzv. dešťový stín. Proto průměrný roční úhrn srážek představuje pouze okolo 450 mm.
Rozložení srážek je však pro vývoj chmele příznivé (ve vegetačním období jsou průměrné srážky kolem 260 mm). Průměrná roční teplota je 8 – 9°C (v průběhu vegetace pak 14-16°C). Spolu s klimatickými podmínkami má na kvalitu chmele vliv i půda této oblasti. Jedná se zejména o permské červenky, ale i o lehčí opukové půdy.
Na růst a vývoj chmele působí také poloha chmelnic, její nadmořská výška (200 – 500 m n.m.), umístění v reliéfu terénu, její svažitost a expozice ke světovým stranám. Jedná se zejména o široká otevřená údolí s volným prouděním vzduchu, dostatečně chráněná před prudkými západními a severními větry.
Vzhledem k těmto podmínkám by tento chmel v jiných oblastech nedosahoval takové kvality ani výnosu. Prostředí ovlivňuje především obsah látek a vzrůst. Výše uvedené podmínky (kombinace průměrných srážek, teplot, půdních profilů, nadmořské výšky, světla) jsou jedinečné pro Žateckou chmelařskou oblast. Jiné chmelařské oblasti ve světě se budou vždy odlišovat v některé ze základních podmínek .
ŽATECKÝ CHMEL a doložení jeho původu
Chmel v ČR podléhá certifikaci, která je upravena jak zákonem č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, tak nařízeními EU (Nařízení Rady 1952/2005, Nařízení Komise 1860/2006). Institucí pověřenou prováděním certifikace chmele v ČR je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, dále jen ústav (ÚKZÚZ).
Doložitelnost původu je zaručena postupem, který je upraven zákonem. Producent vyprodukovaný chmel zváží, náležitě označí, zaplombuje a vystaví prohlášení o počtu a váze označených obalů s chmelem podle katastrálních území a odrůd chmele. Ústav provádí ověřování předem označeného chmele a chmelových produktů s vystavením ověřovací listiny a zajišťuje provádění kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně chmele a předpisy Evropských společenství.
Chmel a chmelové výrobky, které mohou být označeny jako ŽATECKÝ CHMEL jsou opatřeny touto etiketou:
