O pivovaru

O Pivovaru

Uprostřed sídliště, v dnes již historické budově prvního novodobého mosteckého kina Kosmos (1971), najdete oázu jiného času. Mostecký Kahan, jediný minipivovar svého druhu na Mostecku, jsme pro Vás otevřeli v listopadu 2009. Vejděte do pivovarské restaurace a nechte za dveřmi obraz města vystavěného v šedesátých a sedmdesátých letech. Ocitnete se v přívětivé hospůdce s tak osobitou atmosférou, že po pár minutách nebudete ochotni věřit, že za okny je betonová šeď. Usaďte se a rozhlédněte se kolem sebe. Stojí tu nejen naleštěná varna, což v minipivovarech bývá obvyklé, ale i spilka. Vy tak můžete okouzleně sledovat, jak se pivo vaří přímo před vašima očima. Na začátku náš sládek vařil pivo v 200litrových varnách, ale díky Vašemu zájmu je v srpnu 2012 nahradil varnami o větším objemu 500 litrů.

S tím souviselo i rozšíření zázemí pro skladování. Chladírenský sklep, kde pivo dozrává, původně pojal čtyřicet 100litrových sudů a dva 1000litrové tanky. Nyní je zde umístěno deset 1000litrových tanků a třicet 100litrových sudů. Na měděné pípě pro Vás máme stálou nabídku tří dvanáctistupňových piv. Světlý, polotmavý a tmavý ležák. Na čtvrtém kohoutu se od začátku střídají různé druhy speciálů jako pšeničné, nakuřované, mnichovské pivo, IPA a spousty dalších. Nechybí ani ochucené pivní ovocné speciály malina, višeň, borůvka atd. Základem je kvalitní slad, žatecký chmel a flájská voda, která je považována za jednu z nejlepších v zemi. Veškeré druhy piva vařené v našem pivovaru si můžete odnést s sebou domů v dárkové balení nebo v litrových PET lahvích, točených přímo z pípy.

Grilujete na zahradě? Pořádáte rodinnou oslavu? Není nic jednoduššího, než si s krátkým předstihem objednat soudek o objemu 5, 10, 30 nebo 50 litrů. Aktuální speciál naleznete každý den na našich webových stránkách. Mimo jiné pořádáme spoustu tematických akcí, jako jsou oslavy k příležitosti MDŽ, Velikonoc, Dne dětí a dalších významných příležitostí. Mezi naše největší akce patří Mostecká pivní slavnost, která se pořádá vždy v polovině roku před areálem kina Kosmos. Pokud plánujete firemní akce, narozeninové oslavy, večírky či různá pracovní i mimopracovní setkání, je pro Vás k dispozici salónek s kapacitou 25 osob vybavený LCD televizí a Wi-Fi. V případě zájmu Vás náš sládek rád provede i s odborným výkladem celým zázemím pivovaru. Pro Váš komfort je nutné si prohlídku objednat předem buď na našich webových stránkách nebo na našem telefonu. V letních měsících si můžete vychutnat naše piva na letní terase. Pokud s sebou vezmete i děti, nebudou se nudit. Součástí terasy je dětský koutek, kde máte své ratolesti neustále na očích.

Pochopitelně, že k dobrému pivu patří i dobré jídlo. Počátkem roku 2013 jsme pro Vás od základů zrekonstruovali naši kuchyni, kde vaříme pouze z čerstvých surovin a tradičním způsobem. Nový jídelní lístek Vás bude rozmazlovat staročeskou kuchyní. Jehněčím kolínkem, kančí plecí se šípkovou omáčkou, pečenými žebry, vepřovými koleny, ale také třeba sádlem se škvarky, výpečky, prejtem nebo domácí paštikou.

MOSTECKÝ KAHAN 12° světlý ležák
MOSTECKÝ KAHAN 12° tmavé pivo
MOSTECKÝ KAHAN 12° polotmavé
a nějaký ten speciálek

Restaurace Mostecký Kahan

Restaurace Mostecký Kahan

Myšlenka vybudování pivovaru v Mostě vznikla zhruba před několika lety. Ideální prostory se naskytly při koupi objektu Kosmos v Mostě. Chtěli bychom tímto částečně navázat na historii výroby piva v našem městě a pokračovat v jeho tradici.
Rádi bychom Vás přivítali v naší Pivovarské restauraci MOSTECKÝ KAHAN, s kapacitou cca 55 míst k sezení. Pro větší skupiny máme k dispozici i NEKUŘÁCKÝ salonek s kapacitou 25 míst.

Za příznivého počasí je možnost posedět na terase o kapacitě 50 míst, která je vybavena dětským koutkem. V případě zájmu je možné si zapůjčit gril a připravit si zde i donesené potraviny.

Nabízíme pivo vlastní výroby. Vaříme pouze 12° piva a silnější speciály, které jsou na čepu nepravidelně, dle procesu zrání. Ze stálé nabídky piv máme : světlé, polotmavé a tmavé.
Z nápojů dále nabízíme vína a různé druhy alkoholických nápojů. Nealkoholické nápoje, káva a čaj jsou v našem sortimentu samozřejmostí. Pro labužníky máme i výběr doutníků.

K příjemnému posezení patří i kuchyně, která nabízí jídla po celý den. K pivu naše restaurace nabízí chuťovky v 300g sklenicích : sádlo se škvarkami, výpečky zalité sádlem, prejt a francouzská paštika s pečivem.

PŘEJEME PŘÍJEMNÉ POSEZENÍ.

Salonek

Pro naše hosty máme připraven salonek, který v zimním období slouží i jako sklepní restaurace. Místo je samozřejmě pod plnou palbou obsluhy, rozhodně vám nebude nic chybět. Místnost je zcela oddělená od zbytku restaurace, takže je vhodná k soukromým oslavám, či důležitým jednáním. Salonek je vybaven velkoplošnou LCD televizí, podniková WI-FI je zdarma v dosahu. Místnost je také technicky připravená k prezentacím z notebooku. Budete-li mít zájem využít našeho salonku, volejte na telefonní číslo 777 202 280, nebo se domluvte přímo na místě s obsluhou.

Jídelní a nápojový lístek

Jídelní a nápojový lístek

Prohlídka

Prohlídka s výkladem

Pro zájemce je možno zajistit na objednávku prohlídku minipivovaru s výkladem a ochutnávkou piva. Během prohlídky se seznámíte s celým procesem výroby našeho piva a nahlédnete do tajemství, které střeží sládkové po celém světě.

Prohlídky provádíme po – pá od 11:00 – 16:00
(prohlídky mimo uvedenou dobu dle domluvy v závislosti na pracovním vytížení sládka (festivaly, stánkový prodej atd.)) Minimální počet 10 osob, cena 200,- Kč za osobu (v ceně je zahrnuta prohlídka pivovaru s výkladem, ochutnávka piv přímo z tanku) 

Rezervace nutná minimálně týden předem

Propagace

Propagace

pivní sklo 0,3 l 

 79 Kč     stojánek na tácky
 59 Kč
pivní sklo 0,5 l 99 Kč     deštník 180 Kč

tuplák

 

199 Kč

     

tužka

 

vyprodáno

odznaky

 

49 Kč

     

čepice s logem

 

150 Kč

Sklo 2l+4 piva 350 Kč     výroční korbel 199 Kč
Magnetky 40 Kč     etiketa 20 Kč

Historie piva u nás

Historie piva u nás

Právo vařit pivo má královské město Most už od středověku. Udělil mu ho v roce 1273 panovník Přemysl Otakar II. a jeho výroba tehdy patřila mezi přední městské výsady. V téměř dvoukilometrovém obvodu byl dokonce v té době vydán zákaz dalšího vaření piva a všechny místní hostince směly čepovat jen ve zdejším pivovaru vyrobený zlatavý mok. V roce 1902 pivovar již patřil k největším v Čechách, zaměstnával 95 osob a vyráběl okolo 100.000 hl piva ročně. C. k. místodržitelství povolilo, aby směl používat ve svém znaku říšskou (rakouskou) orlici. Pivovar, který převážně vyráběl výčepní pivo, uvedl 10. prosince 1905 na trh světlý ležák Zlatopramen (Goldquell), vyráběný ze speciálních druhů sladu. Podle bavorského způsobu rovněž vyráběl černé pivo. To bylo z propagačních důvodů nazváno podle mosteckého ,,vítěze nad husity“ z roku 1421 ,,Gorenzova várka“ (Gorenzbrau). Pivovar dosáhl v letech 1912 až 1913 vrcholu předválečné výroby, vyprodukoval celkem 105.843 hl piva. Ve dnech 23. června až 12. července 1921 proběhla v mosteckém pivovaru všeobecná stávka za mzdové požadavky, které vedení pivovaru odmítlo uspokojit. Stávka se následovně rozšířila i na další pivovary, například i v Litoměřicích, Podmoklech, Žatci a Horním Litvínově. Jednání v zastoupení zaměstnanců pivovarů vedl s ministerstvem sociální péče ochranný svaz. Nakonec skončilo kompromisem a návratem zaměstnanců do práce.

Pivo se v Mostě vařilo nepřetržitě až do roku 1998. Těsně po skončení druhé světové války rozšířil mostecký pivovar svou produkci. Začal totiž vyrábět také sodovky, limonády a další nealkoholické nápoje. V momentě, kdy vládní nomenklatura rozhodla o demolici starého Mostu, začala v Sedleci výstavba supermoderního, plně automatizovaného pivovaru. Pivovar byl postaven jako moderní socialistický experiment, jenž podle expertů neakceptoval žádnou za základních zásad při stavbě pivovaru. Jeho provoz byl spuštěn v roce 1976 a kromě několika druhů piv se tu vyráběla i celá řada nealkoholických nápojů.

Názvy piv jež se v Mostě vařila:
Mostecký ležák 11% světlý
Mostecký ležák 12% světlý
10% mostecké světlé výčepní
Mostecký Pramen 11% světlý ležák
Mostecké Dia pivo světlé (alk.:4,3%)
Pito
kahan 11% tmavý ležák

Společnost Pivovar Most, a.s. byla založena dne 01. května 1992 podle § 172 obchodního zákoníku. Jediným zakladatelem společnosti byl Fond národního majetku ČR. Od 12. února 1996 existoval pivovar v rámci nošovické skupiny jako Pivovar Radegast Sedlec, a.s. Po vyhlášení konkursu byl opět vrácen původní název a od 11. 09. 1998 dožíval pivovar pod jménem pivovar Most, a.s. Pivovar dne 30. října 1998 ukončil výrobu, která se od podání návrhu na konkurs pohybovala na úrovni technologického minima. Práci ztratilo sto lidí, zbývajících asi padesát zaměstnanců ve firmě ještě zůstalo, aby zakonzervovali technologická zařízení.

,,Jamile se najde kupec, bude výroba obnovena,“ řekl konkursní správce Antonín Stejskal. Dodal, že několik zájemců již zaregistroval. Hospodaření firmy se v posledních čtyřech letech pohybovalo ve ztrátě. Majoritním vlastníkem byl s 58,74% akcií Radegast Nošovice, dalším větším akcionářem je Fond národního majetku s přibližně třinácti procenty. Ze zavření pivovaru se kromě zaměstnanců neradovali ani prodejci piva a hostinští. Všichni ovšem svorně tvrdili, že již mají zajištěného náhradního dodavatele. Navíc se pivaři shodovali, že si na jiné pivo zvyknou během několika dní.

,,Mostecké pivo i limonády beru už řadu let a velmi dobře se prodává. Největší poptávka je po desítce, ale lidi si za chvíli zvyknou na jinou značku. Jestli mostecký pivovar skončí, budu brát pivo dále od Radegastu, který nyní předvedl desetistupňový Klasik,“ řekl majitel pivovarnické prodejny v Jirkově Karel Weber.

„Některým mostecké pivo chutná, jiní si dají raději Kozla. Já si jen najdu jiného dodavatele, kteří se dnes jen hrnou. Na rozdíl od mosteckého pivovaru mi navíc vybaví hospodu i zařízením, proto nemám strach, že bych přišel o štamgasty,“ uvedl Libor Hradílek z Mostu.

Hospodářský a majitel koloniálu Jiří Hlaváček z Jirkova měl stejný názor, jen litoval, že skončila výroba mosteckých limonád. „Mezi lidmi jsou mostecké nealkoholické nápoje velmi oblíbené kvůli velmi příznivým cenám. Na hospodu beru nyní pivo od jiného dodavatele, ale léta jsem měl mostecké a lidi se ke mně stále vraceli,“ prohlásil Hlaváček. ,,V obchodě je o něj stále velký zájem, hlavně o jedenáctku Zlatníka, kterého budu muset nahradit jinou značkou,“ dodal.

Většina návštěvníků hospod a restaurací ani netušila, že by mohli nadobro o mostecké pivo přijít. ,,Chodí k nám lidé, kteří ho pijou i dvacet let a velmi jim chutná. Pivovaru by byla škoda, ovšem i my už máme náhradního dodavatele. Nový Klasik, který Radegast uvedl na trh, však nebude mít asi valnou odezvu, protože je slabý a s mosteckou jedenáctkou se nedá srovnat,“ řekl majitel restaurace v Rudolicích Petr Benda.

Sortiment piva před uzavřením: 
Staromost 10% (světlé výčepní)
Staromost 10% (tmavé výčepní)
Staromost 11% (světlý ležák)
Zlatník 12% (světlý ležák, alk:5,0%)
Radegast Triumph (světlé výčepní)
Radegast Premium (světlý ležák)
Radegast Porter (tmavýležák)
Radegast Dark (tmavé výčepní)
Pivrnec (světlý ležák, alk:4,6%, plnil se do 0,5l lahví a sudů)
(výroba této značky po uzavření do pivovaru Velké Popovice)

Žatecký chmel

Žatecký chmel

Pěstování jemného aromatického chmele má v České republice tisíciletou tradici. Známkování chmele, které zahrnuje označování a ověřování místního původu chmele, začalo již v 16. století. První státní legislativa upravující tuto oblast pochází z 18. století, kdy jako ochranu proti padělání chmele vydává v roce 1769 Marie Terezie patent o úředním pečetění chmele a vydávání listin zaručující jedinečný původ chmele.

CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU

Nařízení Rady č. 2081/92 ze dne 14. července o ochraně zeměpisných označení a označení původu výrobků upravuje dvě samostatné skupiny chráněného zeměpisného názvu: označení původu a zeměpisná označení.

Chráněné označení původu (Protected Designation of Origin) je název regionu, určitého místa nebo ve výjimečných případech země, kterého se používá k označení zemědělského výrobku nebo potraviny,

– které pocházejí z tohoto regionu, určitého místa nebo země. 
– jehož kvalita nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho neodmyslitelnými přírodními nebo lidskými faktory, a jehož výroba, zpracování a příprava probíhá ve vymezené zeměpisné oblasti.

Evropská Unie poskytuje prostřednictvím nařízení č. 2081/92 ochranu označení původu a zeměpisného označení vybraných regionálních zemědělských produktů, jejichž reputace přesahuje národní hranice a pomáhá tak i propagaci těchto výrobků.

Na základě Nařízení Komise č. 503/2007 ze dne 8. května 2007 bylo označení ŽATECKÝ CHMEL (PDO) zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení. V rámci Evropské Unie se jedná o první udělené označení týkající se chmele a o jedno z prvních označení udělené českému zemědělskému nebo potravinářskému výrobku.

Označením ŽATECKÝ CHMEL může být označen pouze jemný aromatický chmel Žatecký poloraný červeňák (všechny jeho registrované klony) vypěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti. Jako Žatecký chmel se mohou označovat pouze tyto klony odrůdy Žatecký poloraný červeňák: Lučan (registrace v roce 1941), Blato (1952), Osvaldův klon 31 (1952), Osvaldův klon 72 (1952), Osvaldův klon 114 (1952), Siřem (1969), Zlatan (1976), Podlešák (1989) a Blšanka (1993).

ŽATECKÝ CHMEL a jeho vlastnosti

Žatecký chmel je jemný poloraný aromatický chmel pěstovaný v Žatecké chmelařské oblasti, který je díky svým výjimečným vlastnostem používán pivovary po celém světě. V pivovarském průmyslu, zejména při výrobě kvalitních značkových piv zaujímá Žatecký chmel nezastupitelné místo. S použitím Žateckého chmele lze vyrobit pivo s jemným a lahodným chmelovým aroma, které je v souladu s ostatními chuťovými složkami a je zárukou jeho vysoké kvality.

Pro Žatecký chmel je charakteristické jemné chmelové aroma, jemné vřeténko, nízký obsah myrcenu a vyrovnaný obsah alfa a beta kyselin. Skladba chmelových pryskyřic je příznačná poměrně nízkým obsahem alfa hořkých kyselin v rozmezí 2,5 – 5,5 %. Obsah beta hořkých kyselin je vyšší než obsah alfa hořkých kyselin, jejich vzájemný poměr je v rozmezí 0,60 – 0,80. Obsah myrcenu je v rozmezí 25 – 40 %. Dalším charakteristickým znakem je přítomnost velkého množství beta-farnesenu (14 – 20 %), který je u jiných chmelů obsažen jen v minimálním množství. Celkový charakter vůně Žateckého chmele je dán vzájemným poměrem všech jednotlivých složek chmelových silic.

ŽATECKÝ CHMEL a jeho zeměpisná oblast
Žatecký chmel je pěstován v tzv. Žatecké chmelařské oblasti. Jedná se o katastrální území v okresech Louny, Rakovník, Chomutov, Kladno, Plzeň-sever a Rokycany. Pěstování chmele má v této oblasti tisíciletou tradici. Jednotlivá katastrální území blíže vymezuje Zákon o ochraně chmele č. 97/1996. Centrem Žatecké chmelařské oblasti a sídlem chmelařských organizací, tak jako i střediskem zpracování chmele, je město Žatec.

ŽATECKÝ CHMEL a přírodní podmínky pro jeho pěstování
Základem jedinečnosti Žateckého chmele jsou specifické přírodní podmínky v Žatecké chmelařské oblasti. Tato oblast je od severozápadu chráněna Krušnými horami, Doupovskými vrchy a Českým středohořím, které vytvářejí tzv. dešťový stín. Proto průměrný roční úhrn srážek představuje pouze okolo 450 mm. Rozložení srážek je však pro vývoj chmele příznivé (ve vegetačním období jsou průměrné srážky kolem 260 mm). Průměrná roční teplota je 8 – 9°C (v průběhu vegetace pak 14-16°C). Spolu s klimatickými podmínkami má na kvalitu chmele vliv i půda této oblasti. Jedná se zejména o permské červenky, ale i o lehčí opukové půdy. Na růst a vývoj chmele působí také poloha chmelnic, její nadmořská výška (200 – 500 m n.m.), umístění v reliéfu terénu, její svažitost a expozice ke světovým stranám. Jedná se zejména o široká otevřená údolí s volným prouděním vzduchu, dostatečně chráněná před prudkými západními a severními větry. Vzhledem k těmto podmínkám by tento chmel v jiných oblastech nedosahoval takové kvality ani výnosu. Prostředí ovlivňuje především obsah látek a vzrůst. Výše uvedené podmínky (kombinace průměrných srážek, teplot, půdních profilů, nadmořské výšky, světla) jsou jedinečné pro Žateckou chmelařskou oblast. Jiné chmelařské oblasti ve světě se budou vždy odlišovat v některé ze základních podmínek .

ŽATECKÝ CHMEL a doložení jeho původu
Chmel v ČR podléhá certifikaci, která je upravena jak zákonem č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, tak nařízeními EU (Nařízení Rady 1952/2005, Nařízení Komise 1860/2006). Institucí pověřenou prováděním certifikace chmele v ČR je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, dále jen ústav (ÚKZÚZ).
Doložitelnost původu je zaručena postupem, který je upraven zákonem. Producent vyprodukovaný chmel zváží, náležitě označí, zaplombuje a vystaví prohlášení o počtu a váze označených obalů s chmelem podle katastrálních území a odrůd chmele. Ústav provádí ověřování předem označeného chmele a chmelových produktů s vystavením ověřovací listiny a zajišťuje provádění kontroly nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně chmele a předpisy Evropských společenství.

Chmel a chmelové výrobky, které mohou být označeny jako ŽATECKÝ CHMEL jsou opatřeny touto etiketou

Kontakt

Kontakt

Minipivovar Mostecký Kahan, s.r.o.

Adresa
Obránců míru 2629, 434 01 Most
Rezervace na telefonním čísle
+420 777 202 280
GPS
50°29’49.71″N, 13°38’26.833″E
Email: mosteckykahan@mosteckykahan.cz
IČO: 28709161
DIČ: CZ28709161

Otevírací doba
Po-Čt 11:00-23:00
Pá-So 11:00-00:00
Ne 11:00-22:00

Hostinec Na Náměstíčku

Adresa
Prokopa Holého 1393/4
Rezervace na telefonním čísle
+420 607 809 912
GPS
50.5120906N, 13.6306467E
Email
mosteckykahan@mosteckykahan.cz

Provozovatel
Jakub Mach

IČO: 03749908
DIČ: CZ8501083030

Pivovarská restaurace

Adresa
Obránců míru 2629, 434 01 Most
Rezervace na telefonním čísle
+420 777 202 280
GPS
50°29’49.71″N, 13°38’26.833″E
Email
mosteckykahan@mosteckykahan.cz

Provozovatel
Jakub Mach

IČO: 03749908
DIČ: CZ8501083030